Společné zájmy změní pohled na svět

Nikdy jsem nebyla na žádnou dovolenou, pořád jsem si říkala, že mě to moc nenaplňuje, a takové to cestování je prostě pro mě náročné a stresující. Ale měla jsem kamarádku, která byla strašně hodná, a hrozně jsem si s ní rozuměla. Občas jsme spolu jezdily na výlety po Česku a strašně nás to bavilo, protože jsme vždycky vymyslely něco, čím jsme se vůbec nenudily, a prostě to pro nás bylo strašně fajn. Dokonce jsme spolu začaly chodit i na vysokou školu do stejné třídy, takže jsme měly velké výhody, společné zájmy, a opravdu jsme byly naladěné na takovou tu stejnou vlnu. Jednoho dne moje kamarádka přišla do školy a sedla si vedle mě.

Po chvíli mlčení řekla, že se chystá na dovolenou do zahraničí a že jestli bych jela s ní. V duchu jsem si říkala, že nevím, jestli by to pro mě bylo vhodné, ale jelikož jsem si s ní tak strašně rozuměla, měla jsem pocit, jako kdybych možná chtěla i jet. Řekla jsem jí: „No, ještě uvidím, dám ti, kdyžtak, vědět.“ A ona mi samozřejmě sdělila, že dobře, že mi nechá čas na rozmyšlenou, ale že bychom si to mohly užít a že by chtěla jet do Los Angeles. Peníze jsem měla našetřené, protože chodím i na brigádu, a říkala jsem si v duchu, že mě ani netíží tolik peníze, ale spíše ta cesta, protože mám z toho obavy.

Taková cesta do zahraničí už něco obnáší, je to náročné, a kdo tvrdí, že ne, tak právě mně to připadá, že to je takové náročné, alespoň prostě můj názor. Nakonec jsem se tedy po týdnu rozhoupala, že nakonec s ní do Los Angeles pojedu, a říkala jsem jí, že se na tu cestu strašně těším. A jelikož to bude moje první taková dovolená na pár dní, cítila jsem velkou radost v sobě. Můžu vám popravdě říct, že jsem nakonec byla ráda, že jsem prostě do Los Angeles jela, protože jsme si to tam nádherně užili. A můžu vám říct, že od té doby strašně ráda cestuji a miluji prostě to cestování kolem světa.