Elektronické knihy versus papírové

Obracení papírových listů – možná se to zdá malicherné, ale hmotné předměty vnímáme na dotek a podle toho je také hodnotíme jako příjemné či naopak odpuzující. Podobně, jako se nám líbí nebo nelíbí namalovaný obraz, fotografie, přírodní scenérie nebo zařízení interiéru, reagujeme na hmatové podněty. Hmat není jedním ze smyslů náhodou a je nesmírně důležitým nástrojem, o jehož přednostech by vám mohli vyprávět zejména lidé nevidomí.

A tak číst z papírové knihy a osahávat při tom jednotlivé listy v nás vyvolává dojem bezpečí a klidu, máme v tu chvíli pocit sounáležitosti s autorem, ale i se sebou samými, kniha se stává prostředníkem a komunikačním médiem.

Vůně papíru – každá kniha voní, to nelze popřít, a dokonce i taková, která leží v knihovně mnoho let. Jisté podobenství můžete nalézt i ve starých papírových obálkách nebo pohlednicích. Vzít je do ruky totiž znamená prožít jiný příběh, než s elektronickou čtečkou. Ta je neosobní, chladná a odtažitá, zprostředkuje vám pouze samotný text, něco tomu zkrátka chybí.

Fantazie – pobavíte-li se na téma depresí s některým zkušeným psychologem, možná vás nasměruje ke čtení knih. Ale papírových, ne těch elektronických. Jedním z důvodů je právě podpora vlastní tvořivé fantazie. Dokázat si živě představit popisovaný děj vám umožní právě zamilovaný titul držený v ruce, navíc četba v oblíbené poloze a v místech, k nimž máte naprostou důvěru.

Knihovny – i v dnešní hektické, uspěchané době je stále mnoho lidí, kteří si rádi něco v poklidu přečtou, a nemusí mít všechny svazky ukryté ve své vlastní knihovně. Postačí i ta veřejná, vypůjčit si dobrou knihu můžete na mnoha místech v Česku, a pokud jste dostatečně citliví, možná jste si již všimli, že právě v knihovnách panuje velmi zvláštní atmosféra. Je poklidná, a přesto zavání dobrodružstvím tolika tištěných svazků. Co kus, to jiný názor, odlišný životní příběh a náhled na svět a sebe sama.