Homeoffice a internet

Dokáže si někdo ještě představit život bez internetu? Já tedy ne, a to myslím upřímně. A i když jsem si na tyto vymoženosti zvykla až v sedmnácti letech, tak mi dost přirostly k srdci. Nevím, jak bych pracovala, když moje práce je homeoffice. Sice taky často chodím do práce osobně, ale většinou ty důležité věci dělám doma, pěkně v teplíčku na homeoffice. Ještě před třemi lety bych se všem vysmála, že bych pracovala přes počítač z domu. Vždy jsem měla za to, že z domu pracují jen ti vyvolení, a ne nikdo obyčejný jako například já. Jenže pak se to všechno změnilo. A možná právě díky pandemii se pracovní život hodně změnil.

Už se nemusí chodit do práce, ale můžete pracovat doma. Jenže to taky není jen tak. Jsou obory, kde člověk prostě být musí. V továrnách a dalších firmách člověk osobně prostě být musí. Já jsem například učitelka. A poslední dobou učím jen online. Vyučuji cizí jazyky včetně českého, takže není důležité, abychom s lidmi seděli někde v jedné místnosti, když je lepší sedět doma a být ve vlastním. Sice člověk přichází o osobní kontakt, ale na druhou stranu to má i své výhody. Já jsem si na samotu zvykla rychle a baví mě to. Nikdy jsem neměla ráda velkou společnost, já jsem spíše člověk introvertního typu. Proto je pro mě internet kamarád snad číslo jedna. 

A i můj malý syn si internet velmi oblíbil. Díky internetu se vyzná v zeměpise. Baví ho online cestovat, a dokonce pozná díky internetu i státní vlajky a několik hlavních měst. Syn si moc oblíbil Afriku. Prý se mu líbí ta zvířata, co tam žijí. A právě díky takovým věcem je internet právě hodně dobrý. Slouží nejen k práci, ale taky naučí děti nebo je taky pěkně zabaví. Syn taky totiž hodně rád hraje počítačové hry a já mu to nezakazuji. Každý má prostě to svoje. Já taky jako dítě měla své záliby a koníčky a taky mi je nikdo nezakazoval. Syn má rád internet a já ho v tomto respektuji.